Obecní úřad ROPICE
Ropice čp.110
739 56 Ropice
tel: 558 735 165, 725 141 267
email: ropice@ropice.cz


V Pribylině skončily stavby ze zatopených obcí

22.10.2015 19:12


www.pribylina.sk

Navštivte jedno z nejkrásnějších muzeí v přírodě na Slovensku

V Pribylině skončily stavby ze zatopených obcí

PRIBYLINA Muzeum liptovské dědiny v Pribylině je jedním z nejkrásnějších skanzenů na Slovensku. Většina staveb pochází z obcí, které musely ustoupit výstavbě přehrady Liptovská Mara.

ČESLAV GAMROT

Muzeum liptovské dědiny v Pribylině (http://mld.liptovskemuzeum.sk) se navíc odlišuje od ostatních slovenských skanzenů formou zástavby a prezentovanými objekty. Jedná se o jakousi rekonstrukci středověké obce, která ale měla městská práva a výsady. K položení základního kamene došlo už v roce 1972, pro veřejnost bylo otevřeno před čtrnácti lety.

Jedna z nejstarších a nejcennějších staveb

Skanzen je zasazen do okolní krásné přírody Západních Tater na území Liptova (www.regionliptov.sk), jednoho z nejhezčích slovenských regionů, zahrnujícího okresy Ružomberok, Liptovský Mikuláš a malou část okresu Poprad. Jeho hranice jsou zhruba totožné s územím bývalé Liptovské župy. Kromě dřevěných staveb, chalup a hospodářských budov se ve skanzenu nachází i několik zděných objektů, například goticko-renesanční zámeček z přelomu 15. a 16. století z již neexitující obce Parížovce. Byla zatopena během stavby největší slovenské přehrady Liptovská Mara, stavěla se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Parížovský zámek (kaštieľ) se podařilo rozebrat a přesunout do skanzenu. Jedná se o nejstarší zachovalé zemanské sídlo a zároveň jednu z nejcennějších historických staveb na Liptově. Nyní slouží jako jedna z expozic, přibližující způsob života a bydlení tehdejších vyšších společenských vrstev. Kromě slavnostního rytířského sálu se uvnitř nachází ložnice, jídelna a několik salónů – lovecký, hudební, žlutý, zelený a růžový. Společně s Parížovcemi pod hladinou zmizelo několik dalších vesnic, jiné byly zatopeny částečně. Ostatně z takto zaniklých obcí pochází většina staveb v pribylinském muzeu v přírodě. Jedná se o jejich přesné kopie s mnoha původními prvky. Většinu objektů je možno si prohlédnout i vevnitř, informační texty jsou ve slovenštině, angličtině, němčině a polštině. Nechybí ani ukázky lidových řemesel. Zejména během letní sezony se v tamějším amfiteátru konají různé doprovodné akce, například vystoupení folklorních souborů a kapel. A také rekonstrukce lidových zvyků a obřadů.

Zaniklá vesnice dala jméno přehradě

Stavbě vodního díla na řece Váh musela ustoupit také ves Liptovská Mara, která mu dala jméno. První písemná zmínka sice pochází z roku 1314, avšak její vznik se předpokládá už v 9. století. Zůstal z ní jen gotický kostel Panny Marie a budova fary. Katolický svatostánek byl pak kromě věže rozebrán a cenné architektonické prvky skončily ve skanzenu v Pribylině. Tam pak vznikla věrná kopie. Uvnitř se nachází cenné pozdně gotické nástěnné malby. Část interiéru slouží k pořádání různých výstav, avšak v kostele se konají i bohoslužby a svatební obřady. Poblíž kostela je možno zhlédnout expozici Považské lesní železnice. K její výstavbě došlo v letech 1914 až 1916 v údolí Černého Váhu. V průběhu následujících desetiletí dosáhla hlavní trať i s odbočkami délky sto devíti kilometrů, což z ní činilo druhou nejdelší na území Slovenska. Sloužila k přepravě vytěženého dřeva, v menší míře i k dopravě místních obyvatel a turistů. Provoz ukončila v prosinci 1972. V roce 1984 Liptovské muzeum v Ružomberoku převzalo její technické vybavení. O dvacet let později je zpřístupnilo ve skanzenu v Pribylině. V současné době se staví ještě koleje. Stojí tu také roubená budova bývalé evangelické školy. Pochází z Valaské Dubové, obce rozkládající se na pomezí Oravy a Liptova, kde vyrostla v roce 1755 a za necelých osmdesát let později byla přestavěna. Jednotřídní vesnickou školu s bytem učitele z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století tvoří předsíň, třída se školními lavicemi, učitelskou katedrou a školními pomůckami. Jedna ze dvou komor slouží jako kabinet. V ovocné zahradě u školy je postaven včelín a řada různých historických úlů. Ve skanzenu se nachází i dřevěná zvonice, je to památka z další zatopené obce, Pavčina Lhota. Pochází z roku 1883 a ve věži je zvon, který muzeu darovali obyvatelé obce Sokolče, rovněž skončila na dně přehrady. Zachoval se pouze hřbitov. Pro změnu vesnice Liptovský Trnovec byla ušetřena, dnes díky své poloze na břehu Liptovské Mary a blízkosti Tater slouží jako rekreační centrum, je tam i řada penzionů, apartmánů a tzv. privátů, například www.penzionmara.sk, http://vanilka. sk či http://duo.sk/privat.php. V katastru obce byla učiněna řada významných archeologických nálezů z mladší, střední a pozdní doby bronzové, halštatského období a středověku. Odsud také pochází zajímavá hospodářská usedlost z roku 1852. Obytná, hospodářská část i dvůr se nachází pod společnou střechou. V jedné z komor je krejčovská dílna, ve které ženy šily pro sebe, i na zakázky časti svátečního měšťanského oděvu. V hospodářské časti jsou stáje a maštale pro dobytek. Je to ukázka bydlení bohatého hospodáře, byl zároveň rychtářem obce. V pribylinském muzeu je ale zajímavých staveb více. Ve skanzenu se také věnují chovu ovcí, koz a koní. A mezi zvířaty je i jeden osel. Pribylinské Muzeum liptovské dědiny je jednou z řady poboček Liptovského muzea v Ružomberoku (www.liptovskemuzeum. sk). Leží na okraji Pribyliny ve směru na Podbanské. Je přístupné po celý rok a sedm dní v týdnu. Zavřeno má pouze na Štědrý den, první vánoční svátek a na Nový rok. Otevírá se vždy v 9 hodin, nejdéle je otevřeno během prázdnin, až do 18.30 hodin, zatímco od počátku listopadu do konce dubna pouze do 16 hodin. Vstupné pro dospělé činí 3 eura (asi 83 korun), za děti nad šest let se platí 1,50 euro (cca 40 korun), stejnou částku zaplatí i důchodci a zdravotně postižení.

Podbanské a Kriváň

Příjemným dojmem působí i celá Pribylina (www.pribylina.sk), zvláště pak náměstí, které nedávno prošlo rekonstrukcí. Napomáhají k tomu i nádherné výhledy na okolní Tatry. Hezké jsou i zdejší kostely - katolický i evangelický a baptistická modlitebna, všechny tři svatostánky pocházejí z počátku minulého století. Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 se tři obyvatelé obce přihlásili k české národnosti. Celkem tam žije kolem 1400 lidí. Před patnácti lety byla Pribylině vrácena část osady Podbanské, zbytek je součástí města Vysoké Tatry. V tomto druhém po Bratislavě největším rozlohou městě Slovenska ale žije pouze necelých pět tisíc obyvatel. Podbanské je významným lyžařským a turistickým centrem, nabízí také široké možnosti ubytování a trávení volného času jak aktivně, tak pasivně. V malebné tatranské osadě se nachází i jeden z největších a nejexkluzivnějších hotelů na Slovensku Permon (www.hotelpermon.sk) s největším wellness centrem u naších východních sousedů. Je situován pod jedním z nejvyšších slovenských vrchů, nepřehlédnutelným Kriváněm, dosahujícím 2494 metrů nadmořské výšky. Majestátní hora je zároveň jedním ze symbolů Slovenska. V letech 1960 až 1990 byla vyobrazena společně s vatrou na znaku Slovenské socialistické republiky a na státním znaku Československé socialistické republiky. Po zavedení eura na Slovensku se Kriváň ocitl na jedno, dvou a pěticentových mincích. Na jižních a jihozápadních svazích hory se dodnes zachovaly stopy po těžbě nerostů v 15. až 18. století, jako jsou vyhloubené štoly a zbytky havířských obydlí. Těžilo se tam stříbro a další kovy. Právě havíři byli prvními, kteří se dostali až na vrchol. V srpnu 1772 na Kriváň vystoupal evangelický duchovní a přírodovědec Jonáš Andrej Czirbes ze Spišské Nové Vsi. Brzy následovali další. Koncem osmnáctého a počátkem devatenáctého století vrchol zdolali například britský cestovatel Robert Townson, francouzsky přírodovědec Belsazar Hacquet, polský geolog Stanisław Staszic či švédský botanik Göran Wahlenberg. V devatenáctém století se Kriváň stal oblíbeným cílem slovenských národovců. První výšlap podnikli 16. srpna 1841 za účasti Ĺudovíta Štúra, který v listopadu 1848 navštívil Těšín. Cena desetidenní slovenské dálniční známky na rok 2015 vychází zhruba na 275 korun, měsíční stojí přibližně 400 korun. Průměrná cena za litr benzínu se pohybuje v přepočtu v rozmezí od cca 38 do 42 korun.